SDH Svatoslav

"Požární sport je netypická činnost, po které se nechodí do důchodu z toho důvodu, že má člověk dojebané klouby, ale játra."

2011

Brno Pyros, VelMez (ŽL), Výčapy (TL) - 14. a 15.5.

Druhý květnový víkend a hned nás čekaly tři závody ve dvou dnech. V sobotu jsme v 9 ráno čekaly nastoupené u hasičky. Tentokrát jedno auto řídil starosta, který celý den musel poslouchat: To je dost, starosto, že nás taky někam vyvezeš. Eliška měla dovoz do Brna domluvený u Petrášů v žabákovi a mě a Pěťu vzali do ávie kluci z Benetic. Těm navíc děkujeme i za půjčení mašiny.
V Brně již od čtvrtka probíhal Veletrh požární a bezpečnostní techniky a jako doprovodný program byla uspořádána soutěž, na kterou bylo nakonec pozváno 18 týmů mužů a 7 týmů žen.

V mužské kategorii nakonec dráhu s kombinací asfalt pod základnou, beton na dráze a na dobězích tartan, zvládlo nejlépe nejvzdálenější družstvo z Velkých Hoštic, druhé Hluboké (kterým to letos dost slušně běhá) a třetí Žernovník. Beneticím se bohužel nezadařilo a skončili s N.

V ženské kategorii nám pořadatelé předurčili až poslední startovní pozici. Pro nás nezvyklé, většinou chceme jít na start co nejdříve. Moje nervy to čekání nemají rády, ale tentokrát se to asi vyplatilo, ale nebudeme předbíhat :-). Mezi pozvanými bylo několik družtev, které jsou většinu soutěží zvyklé odběhnout na asfaltu, a tak jsme nevěděly, jaké časy se dají čekat. Časy družstev před námi se ale pohybovaly nad hranicí 20-ti vteřin. Naším favoritem byly holky ze Sychotína, kterým bohužel krásně rozběhnutý útok nevyšel a skončil s N, naštěstí bez zranění pravé proudařky, která zřejmě nestihla dokleknout. My jako poslední na startovce jsme šly na start s tím, že k vítězství stačí takový průměrný útok :-). Bylo tedy na místě trocha taktiky a ne honění se za rekordním časem, protože tenhle víkend nás čekají ještě dva závody. A proto bych útok nazvala dosti pošetřeným. Základna sedla, hadice natažené a voda tak že holky v předu ničím nepřekvapila. Konečný čas 18,72 nám na vítězství stačil a ostudu jsme rozhodně neudělaly :-).

Při předávání cen, které nám pořadatele dodají později, jelikož je někdo zamčel neznámo kde :-), začalo pořádně pršet. Rychle jsme se rozutekly do aut a vyrazily na cestu „domů“. Několik týmu, tak jako my, pokračovalo na noční závody na náměstí ve Velkém Meziříčí.

A tak se někdo z nás aspoň na chvilku zastavil doma (vyměnit mokrý dres a elasťáky), někdo se zastavil po cestě na večeři. Ještě nikdy se nám ve VelMezu nezadařilo, takže letošní čas nás moc nepřekvapil :-).  Na start jsme byly nahlášené na 3. startovní pozici.  Chystání základny v našem podání není nic klidného a čím dál častěji je provázené výbuchy smíchu, ale i tak jsme měly nachystáno velice rychle a šlo se na start. Stratér, nám dobře známý pan Dokulil, nás sice trošku překvapil odesláním za druhou startovní čáru, což by samo o sobě nebylo nic divného, jen místní pořadatelé mezi první a druhou startovní čáru umístili pasku ohraničující prostor pro diváky a tak to postavení za druhou čáru bylo trošku náročnější :-). Odstartováno napoprvé (asi jsem se naučila startovat, jelikož největší počet ulitých startů v minulé sezóně jsme měla na svědomí já), základna zase sedla, koš taky velice rychlý. Už jen doběhnout až na čáru. Nám zadku se zdálo, že holky doběhly tak akorát, což nakonec nebyla až tak pravda a navíc se na asfaltu není o co se zapřít. A tak se Peti podařilo srazil za 17,79, ale Eliška už tak dobře nezasedla a proud vody ji rozhodil mnohem víc, takže druhý terč byl sražen 19,77. Opět si ale myslím, že útok vypadal moc pěkně, a co, sestřiky se ještě vypilují :-). Čas nakonec stačil na 5. místo. Po útoku jsem ještě vyběhly na věž kostela, ze které je krásný výhled na dráhu (to vyběhnutí jsme vzali minimálně do půlky věže doslova) a pak už jen předání cen a po ženské kategorii jsme už mizely pomalu domů, den byl dlouhý a náročný a tak jsme se viděly už všechny v postelích.

V neděli po obědě měla i Třebíčská liga svoji premiéru, a to na dráze ve Výčapech. Jelikož holky mají stále zkouškové a Mirečka před maturitou, holky vyrážely na závody až později a Mirečce jsme nařídily zůstat doma úplně a celý den studovat. Místo ní jsme poprosili o záskok Pavlu z Trnavy, která už nám několikrát vypomohla. Jelikož venku byla opravdu zima, nabalily jsme hodně teplého oblečení, abychom nezmrzly. Odpoledne se bohužel poměrně táhlo, a tak ženské kategorii začala až kolem půl 5. Na start jsme šly jako druhé, poprvé tento víkend na naší Berušku. Chystání opět rychlé, start na poprvé, základna sedla, vodu jsme dopředu poslala v 10 vteřině, což na naši Berušku je docela pozdě, jelikož už je holka postarší, ale jako by tušila, že už za ní v hasičce máme náhradu se rozhodla ukázat, že ještě nepatří do starého železa, dotlačila vodu k výstřiku za 6,7 a tím jsem holky v předu překvapily, a jelikož je dráha do kopce, byly dál od terčů a ani jedné se nepodařilo srazit z první. Výsledný čas 21,84 a levý terč 19,38.  Nakonec čas stačil na 3. místo, před námi byli na prvním místě Výčapy Q s časem 19,94 a holky z Myslibořic 20,54.

Jelikož nám Mirečka zdárně odmaturovala a holkám také přibývá zdárně splněných zkoušek, pokračujeme v tréninzích a dalšími závody jsou sobotní okrsek u nás a nedělní třebíčská liga v Trnavě.

-leňule-

fotky:






video:


Žádné komentáře
 
poslední aktualizace: 11.8.2011; stránky optimalizovány pro Mozilla Firefox